Sluneční světlo obsahuje ultrafialové (UV) záření, které se skládá z různých typů paprsků. Existují dva základní typy ultrafialového záření, které dosahují zemského povrchu a tím pádem nás ovlivňují. Jedná se o UVA a UVB paprsky. Oba dva typy poškozují nechráněnou pokožku, ale jejich negativní dopady se liší a porozumění rozdílům mezi UVA a UVB zářením je nezbytné pro pochopení potřeby širokospektrální (tzv. broad-spectrum) ochrany před sluncem.
UVA paprsky mají delší vlnovou délku, pronikají hlouběji do kůže, jsou méně intenzivní než paprsky UVB a je obtížnější blokovat jejich působení. UVA záření má za následek předčasné stárnutí kůže (tzv. photoaging), vznik pigmentových skvrn a vrásek. V průběhu času sluneční paprsky poškozují vlákna v kůži zvaná elastin. Když se tato vlákna začnou rozpadat, kůže začne ochabovat, natahuje se a postupně ztrácí elasticitu. UVA záření také způsobuje snížení kožního kolagenu, což urychluje vznik vrásek. Vystavení UVA záření potlačuje imunitní systém, způsobuje tvorbu škodlivých volných radikálů v kůži a je spojeno s vyšším rizikem vzniku melanomu a přispívají ke vzniku rakoviny kůže. UVA je dominantním opalujícím faktorem, který způsobuje okamžité zhnědnutí kůže a je primárním zářením používaným v soláriích, kde může být síla paprsků až 12x silnější než od slunce. UVA paprsky jsou přítomné během všech denních hodin, ať už v létě nebo v zimě, udržují stejnou úroveň intenzity během celého dne a po celý rok. To znamená, že v průběhu celého života jsme všichni vystaveni vysoké úrovni UVA záření, které může pronikat přes mraky i přes sklo.
UVB záření má kratší vlnovou délku, což znamená, že paprsky mají vliv zejména na povrchovou vrstvu kůže a jsou přímo zodpovědné za spálení a začervenání pleti po vystavení slunečnímu záření a v extrémním případě za vznik puchýřů. UVB paprsky hrají zásadní roli při vzniku rakoviny kůže a přispívají ke zpožděnému opálení. UVB záření je také přítomné po celý rok, ale jeho intenzita je proměnlivá a je ovlivněna v závislosti na geografické poloze, ozónové vrstvě, denní době a ročním období a převládá ve slunných oblastech. UVB paprsky významně nepronikají přes sklo ani mraky. Jsou obzvláště nebezpečné ve vysokých nadmořských výškách a na reflektivním povrchu jako je písek, voda, sníh nebo led, který odrazí až 80% paprsků zpět a Vaši pokožku tak zasáhnou dvakrát! Což je důvod proč kvalitní ochranu před sluncem potřebují i lyžaři i horolezci.
Co je ochranný faktor SPF? Sluneční ochrana je označena SPF neboli Sun Protection Factor je měřítko toho, jak dobře bude opalovací krém chránit pokožku před UVB paprsky. Pokud by se vaše pokožka spálila po 1 minutě na slunci bez ochrany, použití opalovacího krému SPF 15 prodlouží váš bezpečný pobyt na slunci na přibližně 15 minut (dobu 15krát delší). Jedná se pouze o hrubý odhad, který závisí na typu pleti, jejím fototypu, věku, zdravotním stavu, intenzitě slunečního záření, denní době, místě pobytu na slunci a množství aplikovaného opalovacího krému.
- SPF 15 blokuje 93% UVB záření
- SPF 20 blokuje 95% UVB záření
- SPF 30 blokuje 97% UVB záření
- SPF 50 blokuje 98% UVB záření
- SPF 100 blokuje 99% UVB záření
Žádný ochranný faktor neblokuje 100% UVB záření! Opalovací krém SPF 30 vám poskytne pouze o 4% vyšší ochranu než opalovací krém SPF 15, ale přestože se neznásobí úroveň ochrany, SPF 30 blokuje o polovinu záření více než které by propustil SPF 15.
Doporučené SPF v závislosti na fototypu pleti . Je všeobecně známo, že se rozlišují 6 fototypů, tedy typy pokožky, podle toho, za jak dlouho kůže na slunci zrudne a jak snadno hnědne. Většina obyvatel České republiky má fototypy II a IV.
Žádný SPF nás však před slunečním zářením neochrání stoprocentně, tzv. bezpečné opalování tedy neexistuje.
Doporučení pro klientky pro jejich ochranu před slunečním zářením a péče o zdravou a mladistvou pokožku: Na začátku sezóny, když ještě kůže není navyklá na intenzivní sluneční záření, je vhodné i v našich zeměpisných šířkách používat přípravky s SPF 15–30,50. Poté je možné sáhnout po nižším stupni ochrany. Ta by však nikdy neměla být nižší než SPF 6. Po sjednocení norem již není možné najít opalovací krém s vyšším SPF než 50+. Takto vysoký faktor by měli používat lidé s velmi světlou nebo citlivou pokožkou, s alergií na slunce, onemocněním kůže citlivým na slunce a hojícím se kožním poraněním. A to při každém pobytu na slunci i v našich zeměpisných šířkách. Ochranný faktor je v dnešní době běžný i ve většině kvalitních denních krémů na obličej, jedná se o tzv. městský faktor SPF 15. Ideální je, pokud krém splňuje i UVA ochranu, aby byla jemná pokožka obličeje chráněna před předčasným stárnutím. Poměrně náchylná na škodlivé účinky slunečního záření je i kůže na hřbetech rukou a dekoltu. I když se kůže sama před sluncem dokáže částečně chránit právě opálením, tzv. přirozený ochranný faktor opálené pokožky je extrémně nízký, většinou mnohem menší než SPF 6. Pokožka, která zhnědla používáním samoopalovacích přípravků, není před sluncem přirozeně chráněná vůbec.
CELOROČNÍ SLUNEČNÍ PÉČE A OCHRANA POKOŽKY
Na co by se vás mohli Vaše klientky, také zeptat?
Co je opálení pokožky? Opálení je obranný mechanismus kůže, který tělu pomáhá snášet sluneční paprsky bez toho aniž by došlo ke spálení kůže. Opalovací krém brání spálení kůže tím, že absorbuje nebo odráží UV paprsky, které přijdou do kontaktu s pokožkou. Žádný ochranný přípravek neblokuje 100% UV záření, takže neblokuje ani produkci melaninu, jejíž vyšší hladina způsobuje žádoucí opálení pleti.
Je opalování nebezpečné? Slunce je pro zdraví důležité, ale nadměrný pobyt na slunci urychluje stárnutí pokožky a zvyšuje riziko rakoviny kůže. Účinná ochrana před sluncem je nutná pro všechny typy pokožky. Děti a poškozená nebo alergická pokožka – vyžadují speciální ochranu před sluncem s vysokým SPF.
Jak mohou sluneční paprsky poškodit pokožku? Pobyt na slunci je často příjemný. Může však vyústit v diskomfort, který by mohl vést k problémům. Čím jsou paprsky UVA záření delší, tím hlouběji do kůže pronikají. Někdy tak způsobují poškození kůže, které může být nevratné.
Pozor, negativní účinky UV záření nemusí být vždy viditelné pouhým okem. Vystavení UV záření poškozuje DNA kožních buněk a vytváří genetické defekty či mutace, které mohou vést k rakovině kůže.
Fotostárnutí a předčasné stárnutí: zhoršení elasticity a povadání pleti, což napomáhá k tvorbě vrásek.
Sluneční spálení neboli erytém je nejčastějším projevem nadměrné expozice paprskům UVB záření.
Některá kožní onemocnění jako atopie nebo rosacea způsobují extrémní citlivost pokožky na změny okolního prostředí. Zejména slunce pak může spustit nepříjemné reakce.
I když to vypadá, že slunce zlepšuje stav akné, jde pouze o krátkodobý efekt: expozice UV záření ztlušťuje svrchní vrstvu pokožky. Pozor na rebound efekt, který po létě opět vede k tvorbě pupínků.
K fotodermatóze dochází po sluneční expozici kvůli abnormálně vysoké citlivosti na UV záření. Mezi nejznámější patří sluneční alergie nebo benigní letní světelná erupce, která způsobuje výsev malých červených pupínků na hrudníku, ramenou, pažích a nohách. Sluneční alergie a intolerance: jako veškeré UV záření může dlouhovlnné UVA záření způsobit začervenání, skvrny na pokožce a svědění.